2018?

Slovo předsevzetí se na nás na začátku ledna valilo ze všech stran. Od Facebookových reklam, který říkaly cosi o cvičení a kuskusu až po titulní strany časopisů, ze kterých zářily štěstím slečny ve sportovní podprsence se salátem v jedné ruce a brokolicí v druhé. Nebo tak nějak. A nebýt prezidentských voleb, místo Zemana se řeší předsevzetí snad ještě teď.

Na to, abych si dávala ambiciózní plány o tom, jak najednou se změnou data v kalendáři zahodím všechny zlozvyky a začnu být skvělá a vzorná hospodyňka, jsem už asi stará a znám se moc dobře. Nedělám si naděje, že budu žehlit dřív, než v koši na prádlo skončí všechny košile nebo snad umývat nádobí postupně po dvou skleničkách, abych pak nemusela nadávat nad tou hromadou obrůstající lišejníkem.

Ale takový lehčí, splnitelnější předsevzteí, možná spíš přání, jsem si přece jen dala. A protože strašně ráda píšu články #zeživota a protože jedno z nich bylo taky „najít si víc času na psaní – ať se děje cokoliv, nalij si deci nebo dvě Pálavy a piš“, je to tady…

1. Cestovat tak moc, jak to jen půjde

Ke konci loňskýho roku i na začátku toho novýho jsem si říkala, že rok 2017 bude sakra těžký překonat, hlavně co se cestování týče. Začalo to nejnádhernějšíma horama v Livignu, pak přišlo Miláno a hodně spontánní nákup letenek do Dubaje #protožepročne. Stihli jsme i víkend v Krakowě, Berlíně a vánoční Edinburgh. Až jsem skoro měla strach, že je laťka až moc vysoko.

Nejradši bych balila kufr každej měsíc, samozřejmě jsem si přála cestovat i v tomhle roce, s Tomem jsme přemýšleli, kam to bude letos, ale pořád jsme si říkali, že na ty naše veliký cestovatelský sny, New York nebo Asii, to tentokrát ještě nevyjde.

…..a najednou jsme koupili letenky do Bangkoku!

Když jsme s Tomem v jeden červnovej večer večeřeli na poušti za Dubají nějaký beduínský (snad to nebylo z velblouda!) jídla, což byl sám o sobě parádní zážitek a nad náma každou minutu proletělo největší letadlo světa, říkala jsem, jak moc bych si jednou přála letět i něčím takovým (a zažít, jaký to je, když si máte v letadle kam dát nohy nebo dokonce dostanete svačinku #avástakysním). A letět tím někam daleko do Asie, za pořádnou exotikou.

No, to jsem ještě netušila, že přesně za rok budu v tom Airbusu sedět, směr Bangkok.

Pořád nemůžu uvěřit, že se to vážně splní, ale už mám samozřejmě dávno vyhlídnutej růžovej batoh (když už budu cestovat takhle #napankáče a ne #naprinceznu s kufříkem, alespoň na té růžové trvám!), koupený první tričko pořízený se záminkou „do Thajska se bude hodit“ a jen co dopíšu tenhle článek, objednám si z Aliexpressu sluneční brýle. Dvoje.

img_7882.jpg

2. Být spokojená v práci

Buď to tam je, nebo to tam není. Na prvním dojmu záleží. A i když to třeba napoprvé není úplně ideální, musíte vědět, že to dobrý bude. Pokud tam není ani ta naděje, nemá smysl na něco čekat.

Ať už je to rande s novým klukem, kafe v nové kavárně nebo první den v práci…

A můj první den v nové práci (kvůli které jsem dala výpověď ve staré, odmítla tam povýšení a odmítla i jinou, lákavou nabídku) rozhodně žádný „aaaaa, tak to je ono, ten dream job!“ nebyl. Ale chtěla jsem tomu dát šanci. Nebýt rozmazlená princezna, co hned hledá chyby. Říkala jsem si to i ke konci zkušebky, kdy jsem tam sice chodila smutná, ale pořád ještě nebyla připravená skončit ze dne na den.

Pomaličku jsem se samozřejmě koukala po něčem jiným, poslala životopis na vysněnou pozici do jedné známé a pořádně cool brněnské firmy. Tam to ale nevyšlo – dost možná kvůli angličtině, která stačí na objednání kafe, ale rozhodně ne na psaní reklamních článků. A nebo dost možná proto, že jsem ještě (v pracovním životě) mládě?

A tak jsem kontrolovala pracovní inzeráty dál. Až mi pak jednoho dne před Vánoci úplně došla trpělivost a uvědomila jsem si, že tohle rozhodně není to, kvůli čemu jsem sbírala tolik zkušeností, studovala a dělala poskoka na všech možných praxích. Řekla jsem si, že prostě skončím za každou cenu. Našla jsem jednu pozici která se mi moc líbila, ale jako stydlivej introvert jsem se na ni spíš nehodila než hodila. Přesto jsem to zkusila….a místo téhle „hodíš-se-jen-trošku“ mi byla nabídnuta ještě nevypsaná „hodíš-se-sakra-hodně“ pozice. Prostě to tak mělo být.

A tak se už měsíc rozkoukávám v nové práci. Sice jsem tam pořád jako zmatenej nováček, dva týdny jsem radši nechodila čurat, protože jsem si stále nepamatovala kde najdu záchod (2 metry od stolu, Markéto), zapoměnla jsem všech 57890 jmen nových kolegů, ale věřím, že to bude to, co jsem chtěla. V rámci možností. Korporátních možností. 

27479656_10211206882789098_219163502_o

3. Mluvit, mluvit, mluvit anglicky

Předtím to byly spíš přání (jak moc skvělý je, že se plní hned s příchodem novýho roku?!), tohle je ukázkový předsevzetí.

Udělat něco s angličtinou!

Rozumím, umím číst, ale jakmile mám něco říct, strašně se stydím, bojím, a vypadne ze mě maximálně tak…..eeeeh….Helou. Markéta. Czech Republic. No, it’s not Prague. Coffee please.

A ačkoliv už jsem to měla v plánu snad od pravěku, k tomu abych se přihlásila do jazykovky jsem se dokopala až teď. Tak snad se toho strachu z mluvení zbavím a budu mluvit tak moc, až s tím budu otravná!

27335174_10211206882829099_446563961_o

 

4. Další obrázek

Už přes rok mám na ruce svoje první a jediný tetování. Origami ptáčka. Jeřába. Nelitovala jsem toho nikdy (teda kromě lítosti nad tím, že jsem si vybrala blbej salón a mám to kostrbatý). Právě naopak. Chtěla jsem si ten cestovatelskej rok 2017 nechat zvěčnit v podobě dalšího obrázku, ale protože jsem posera a než se k něčemu takovýmu dokopu, je rok dávno pryč. A tak to jaksi nevyšlo.

A proto bylo předsevzetí jasný. Překvapila jsem sama sebe, už jsem objednaná. A v pátek to bude pořádně bolet!

15492284_10208002796848952_7636173360630788056_n

P.S. Budu moc ráda, když se pochlubíte se svými plány! #semstím #somzvědavá

Reklamy

16 komentářů Přidejte váš

  1. Veronika Duží napsal:

    Taky jsem se dokopala na další tetování až po roce 😀 už se těším na fotkuu!

    To se mi líbí

  2. Stáňa napsal:

    Já nový rok zahájila pracovními změnami, o které jsem nestála, ale nezbývá mi než je ustát. Takže z myšlenky (předsevzetí si nedávám, na to se znám moc dobře), že letos uděláme něco s bytem, zatím není nic, protože mi práce žere všechnu energii.
    S angličtinou bych měla udělat něco taky, ale je to z kategorie věcí, na které se chystám dlouho a skutek utek, takže myslím, že ani letos s tím nehnu.
    Dovolená je ve stádiu úvah – budou to hory. Možná hory na druhou aneb hory v Černé hoře.
    Co v plánu určitě nemám je tetování 😀

    To se mi líbí

  3. Jo. napsal:

    Tak kdybys někdy v práci potřebovala pomoct s hledáním záchodů, dej vědět, nasměruju tě:). Zdraví kolegyně z 5.patra:)

    To se mi líbí

    1. marketazvolska napsal:

      Haha děkujuu 😀

      To se mi líbí

  4. Cokinelle napsal:

    pekný článok, držím palce v naplnení všetkých plánov 🙂

    To se mi líbí

  5. Lenka napsal:

    Tak letos nová práce, záchody už najdu 😉 ale pořád jsem jak tele 😉 angličtina no problem mluvím 20let angl. a jinými jazyky..spíš mi chybí dostat šanci víc než na dobu určitou 😦 ale to se podd … Snad i ta velká láska letos příjde a mým snem je být mámou 😉 tak uvidíme <3<3<3 pěkný rok 2018

    To se mi líbí

  6. Lucie napsal:

    Ahoj, pekny clanek! Taky jsem svihla s predchozi praci, protoze me vubec nenaplnovala, ale zatim nemohu nic najit, prijde mi, ze se mi divaji na vek(28) a hned si me zaskatulkuji, jako budouci „rodicku“. Zatim se na roli matky necitim.. Je pravda, ze vsude chteji plynulou Anj, a tou ja take neoplyvam, tak se snazim bojovat, prihlasila jsem do kurzu na konverzaci, tak snad se trochu rozmluvim…hodne stesti v nove praci!!

    To se mi líbí

    1. marketazvolska napsal:

      Moc děkuju! 🙂 Mně je 26 a naštěstí jsem se s tím nesetkala…tak držím palce!!

      To se mi líbí

  7. Klara napsal:

    Jse hrozně zvědavá na zážitky z Thajska i na novou kérku! 🙂 A máš můj obdiv, za ty pracovní změny. Já mám letos hlavní cíl odevzdat diplomku a odstátnicovat a pak… no najít si alespoň ucházející práci 😀 takže cestování asi moc bohužel nestihnu. Chci ale pracovat na zvelebování bytu a naučit se kvalitně relaxovat 🙂

    To se mi líbí

    1. marketazvolska napsal:

      Moc děkuju Klárko! 🙂 Určitě se o všechno podělím! 😀 A držím palce!

      To se mi líbí

  8. VERONIKA M. napsal:

    Můj 2017 byl jeden obří blazinec…dodelat dve skoly, dovolena na sri lance, nová prace, nový muz, nove bydleni…takze muj plan na 2018 je jasny…trosku to vsechno zklidnit 😀 az na to cestovani teda… 😀

    To se mi líbí

  9. Tamara napsal:

    Můj rok 2017 byl ve znamení obrovských změn a to těhotenství, porod, šestinedělí. Koupě bytu, jeho rozsáhlá půl roku trvající rekonstrukce, která sežrala všechen čas i finance a následné stěhování těsně po Vánocích s 2 měsíčním miminem. Plán na rok 2018: stabilizovat situaci na půdě vlastní rodina a vlastní bydlení :), zhubnout poporodní kila a vrátit se do předtěhotenské formy, najít si chvíli času sama pro sebe a třeba se do konce roku alespoň jednou vyspat :D. PS: angličtinu jsem měla v plánu jako těhotná na nemoncenské, neotevřela jsem učebnici ani jednou, takže letos to asi taky nevyjde. A moje každoroční předsevzetí o zdravém jídelníčku bez milionu litrů kávy a kil čokolády asi taky nevyjde :D.
    S pozdravem
    Tamara

    To se mi líbí

  10. Ivana napsal:

    Taky jsem vloni dala výpověď ze své první práce, protože sem si myslela, jak se u nás dělá všechno blbě a šla jsem na půlroční pracovní stáž s možností následné spolupráce.. Po necelých dvou měsících nešťestně odškrtávám hodinu po hodině, modlím se, aby to skončilo a utěšuju se, že všechno zlý je pro něco dobrý..
    Jinak čtu tvoje blogy už několik let od doby, kdy jsem se začla zajímat o zdravější životní styl a vidím, že máme některé společné – lásku k Brnu, lásku k placatkám (mám buldočka, bohužel už jen jednoho :().. ráda bych se někdy dokopala k vyzkoušení crossfitu, ale na to jsem trochu líná, stejně tak na cestování 😀 (ovšem kdyby bylo s kým, kdo ví.. :D)
    Přeju úspěšnej a šťastnej rok 2018 🙂

    To se mi líbí

  11. Jana napsal:

    Cestování bych se letos taky chtěla věnovat více, ale s 20 dny dovolené to moc nejde (jj, máme jen 20 dní). Ale v pátek jsme s holkama udělaly spontánní rozhodnutí a koupily si letenky do Porto (v květnu). Dámská jízda (6 bab :)).
    Letos chci být více offline než online. Také více běhat a odběhnout si pár závodů. Změna práce by se taky hodila. A na angličtině musím také zapracovat 🙂 mám to naopak, mluvit se už nebojím, hůř se mi píše :))

    To se mi líbí

  12. Markét zírám, jsi statečná a odvážná. Super, že jsi s prací takto zatočila. Muselo to stát hodně úsilí.
    Sama s tím teď bojuji.
    Vůbec celkově, mám pocit, že máme podobné „osudy“ (bože, snad nezním jako stalker). Sleduji tvé blogy od …jejich založení 🙂 Takže vidím, jak se naše cesty podobají.Práce, partneři, sport, cestování…
    Navíc, při prvních větách mi spadla čelist.!!!
    Po novém roce jsme koupili letenky do Bangkoku taky 🙂 Letíme v dubnu.
    Tak snad se sny budou plnit dál stejně, jako loni…
    USA bude muset počkat. Na něj se třepu. Ale chtěla bych ho vidět o Vánocích, hlavně Rockfellerovo centrum a největší stromek na světě (protože Kevin, že).
    Tak držím palce. Ať to stojí za to!
    Mirka

    To se mi líbí

  13. Leni napsal:

    Moje hlavní předsevzetí je teď asi odstátnicovat a v práci dodělat článek a nezbláznit se z toho všeho. 😀
    A taky bych chtěla více cestovat (a asi i celkově více odpočívat), protože loni jsem kvůli nedostatku času mimo pracovní cesty vlastně nikde nebyla a to mi přijde docela škoda. Při té příležitosti bych tě chtěla poprosit o tipy, kde sháníš levné letenky. 🙂

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s