Předvánoční Edinburgh

Mám spoustu cestovatelských snů. Ten největší z nich je zírat nekonečně dlouho na svítící Empire State Building, zaběhat si v Central Parku, dát si pravej prasáckej americkej hot dog a vidět to slavný nádraží, kde se natáčelo tolik filmů. A nebo o kousek vedle – projít se po chodníku plným hollywoodských hvězd (doslova) a vidět nejznámější nápis ze všech nápisů – H o l  l y w o o d, samozřejmě. I když je prý vidět jen z dálky a za moc to nestojí. Já bych si u toho z dálky udělala nekvalitní selfíčko, který by stálo za ještě míň – bylo by samozřejmě stejně tragický, jako ty ostatní (plus lesknoucí se čelo z kalifornskýho sluníčka jako bonus) a byla bych spokojená.

Ale o svých cestovatelských snech bych mohla popsat desítky stran, a stále bych nebyla u konce. A to nejenom co se nových míst týče, ale i těch, kde jsem už byla. Spousta mých cestovatelských přání totiž zní: vrátit se tam, tam a taky tam.

Pláž Barceloneta, nohy ve vodě, cider v ruce. Montmartre čerstvej voňavej croissant k snídani s Eiffelovkou v ranní mlze před sebou. Nejvyšší budova světa, dlouhá sukně a spálený ramena. Nebo třeba vánoční Vídeň zahalená do milionu světýlek a vůně toho nejlepšího punče (s Malibu, prosím!). V tomhle nekonečným seznamu bylo i znovu vidět TO město, co vypadá přesně jako z pohádky. Teda víc než z pohádky. Z Harryho Pottera! To město, kde jsem díky Reeboku běžela Spartan Race, za což jsem byla neskutečně vděčná, ale rvalo mi srdce (to zní jak z Romea a Julie, proboha! Píšu v letadle, a asi tu klesl tlak v kabině, nebo tak něco, že už mi neproudí kyslík do mozku :D), že mi na poznání města zůstalo jen pár hodin. A tak jsem si slíbila, že se vrátím.

 

Konec léta. Špatnej den. Co špatnej, nahovnozkurvenejposranej. S Tomem jsme byli zrovna od rána pohádaní kvůli nějaké kravině. Práce mě nebavila. Všechno mě štvalo. Pocit, že mi tu blbou náladu nezlepší snad ani kamion kafe a koš plnej mini ňuňu mopsích štěňátek.

Ale pak na mě na Facebooku (výhoda toho, když se staráte o sociální sítě – jste stále u zdroje :D) vyskočila nabídka letenek. Ediburgh. Prodlouženej víkend. Z Prahy. Za 800Kč zpáteční!

Nepřemýšlela jsem o tom ani dvě minuty. Zkontrolovala jsem internetový bankovnictví, účet mi řekl „ale tak jo“ a letenky byly na mailu. Hned jsem běžela zavolat Tomovi, ať si nic neplánuje na konec listopadu, a úplně zapomněla, že jsem vlastně byla slečna uražená, kráva hysterická a že se zlobím. A až když jsme se nadšeně bavili o termínu mi došlo, že je to přesně na naše výročí!  Ještě lepší, než jsem si myslela! Plác plác po zádech.

 

A tak teď sedím v letadle, nemám si kam dát nohy, fouká na mě studenej vzduch, ze kterýho budu mít beztak zítra zablokovanej krk, každou chvíli do mě strčí někdo, kdo uzoučkou uličkou spěchá na záchod, z druhé strany mě utlačuje obří péřová bunda paní co sedí vedle (v RyanAiru se za výběr sedadla platí, tak na sebe s Tomem máváme v uličce. No jo, vždyť 250 korun jsou v Edinburghu 2 svařáky. Nebo dvě kafe a scones! Nebo půl tašky z Primarku!), srdce mi buší ze 3 kafí a RedBullu a vím, že tuhle noc doma v posteli nestrávím víc než 3 hodiny, ale přesto jsem tak moc šťastná, že máme za sebou 3 krásný skotský dny a oslavu tak povedenýho roku.

Bylo to skvělý, krásný, boží, nejlepší. A co se mi líbilo nejvíc, proč bych každýho nejradši okamžitě posadila do letadla směr deštivá Británie a proč se do Edinburghu rozhodně vrátít?

1) Nebelvír, Hedvika, Famfrpál a Příčná ulice

Tenhle odstavec jsem málem začala větou „Já mám Harryho Pottera strašně ráda, víte…“. Ale to je asi u někoho, kdo má mopse jménem Albus, asi zbytečný říkat. A kdyby to byl jen Albus! V Londýně jsem stála hodinu frontu, abych měla z „nádraží 9 a třičtvrtě“ fotku jako-že-jedu-do-Bradavic (No, fotku jsem skutečně měla. A taky jsem na ní největší nos ve střední Evropě, výraz jako bych měla downův syndrom a vlasy jako Glum z pána prstenů, takže vysněná fotka nikdy ani nespatřila světlo kouzelnického světa.), jedna z prvních věcí co jsem si k Tomovi přestěhovala dřív než polovinu šatníku byly všechny díly Harryho, na nohou mám nový nebelvírský ponožky a za chvíli se převleču do noční košile připomínající dres nebelvírského famfrpálového týmu, takže…

 

A to je jeden z důvodů, proč tak miluju Edinburgh. Co to s tím má společnýho? Strašně mi to připomíná celej ten kouzelnickej svět! Hrad na skále se Bradavicím až nápadně podobá, a každá druhá ulice by mohla nést jméno Příčná. Náhoda? Nemyslím si. Vůbec ne. Právě v Edinburghu totiž psala Rowlingová první díl, v jedné malé kavárně jménem Elephant House, a já se vůbec nedivím, že ji to město tolik inspirovalo. Kavárnu jsme samozřejmě MUSELI najít, ale vypadala nejmíň sympaticky ze všech, okolo ktertých jsme šli. Nešlo o to, že není nijak stylová, ale působila strašně nesympaticky – úplně prázdná, místo lidí plná cedulí o zákazech, o tom že máte stát u pultu než vás usadí…Čekala jsem něco s mnohem větší atmosférou…

 

Každopádně pro všechny fanoušky Harryho je Edinburgh ideální (a mě teď dost štve, že jsem nešla na hřbitov, kde bych na náhrobku našla jméno Thomas Riddle! Můj Thomas pro to nemá pochopení, což samozřejmě nechápu, ale nechtěla jsem ho moc trápit. A taky jsem nechtěla aby věděl, že jsem tu plyšovou Hedviku chtěla koupit pro sebe, nikoliv pro Albuse :D), doporučuje 12 Testrálů z 10!

 

2) Portobello Beach a poprvé v zimě u moře #skoronakoupání

Na Edinburghu miluju taky to, že má něco, co žádný jiný město, co znám. Skály (nebo spíš útesy?) nad městem, hrad na skále, na který krásně vidíte i během toho, co pobíháte od jednoho obchodu k druhému (takže jste vlastně stále kulturní haha) a k tomu moře?

Nikdy jsem nebyla u moře v jiné, než klasicky letní destinaci. A nikdy jsem nebyla u moře v zimě. Jeden z mých cestivatelských snů je taky anglický Brighton, a tady jsem si to z části splnila. Bylo sice fakt hnusně, pršelo, šedivo tak že na moře nebylo skoro vidět….což zní jako že jsme si to asi neužili, že spíš nic než moc. Ale vůbec ne! Přes to, nebo právě proto to měla úplně prázdná Portobello Beach zvláštní kouzlo. Takový depresivní, ponurý, a přitom klidný a krásný.

 

 

 

3) To nejlepší z Británie?

Edinburgh má všechno, co se mi tak líbí na Británii. Respektive co jsem si zamilovala v Londýně, jinde jsem nebyla. Takže vyložene odborník na Anglii. Krásná architektura, to jak všechny domy vypadají jednotně. Jak i obyčejná drogerie nebo večerka vypadá z venku stylově. Double deckery. A dobroty v Marks&Spencer! To pak odpustíte i to deštivý počasí, protože k tomu místu to tak nějak sedí. Až bych skoro řekla že sluší, ale…

A co teprve Skotové! Řidič autobusu vám poděkuje, že jste jeli. Paní venčící v parku psa vás s úsměvem pozdraví. Prodavačka v supermarketu se vás zeptá, odkud jste a jak se vám Skotsko líbí, a na ulici se vám omluví každý, kdo do vás skoro-hodně-skoro-takže-vůbec-málem-vrazí. A když náhodou nedejbože vrazíte, omluví se vám on. O Skotech se říká, že jsou milí a nosí srandovní Kilty pod kterýma chodí naostro. A my jsme těch milích potkali rozhodně víc, než těch v sukni. Ale nebojte, i na ty tam narazíte!

 

 

4) Scones & burgery #avástakysním

Já a jídlo. To k sobě patří jako…..scones a máslo! A přesně tuhle typický anglický pečivo mám nejradši. A proto, když jsem od Susan (která má to štěstí, že v tak krásným městě žije) dostala pár tipů, kam zajít, snídaně byla jasná. Scones v roztomilé kavárně Wellington s výhledem přímo do ulice!

Já a jídlo. To k sobě patří taky třeba jako…burger a hranolky.

Roční výročí by se možná dalo oslavit romantickou večeří s orosenou skleneničkou vína, velkou kyticí a výhledem na osvětlený město, romantickou hudnou kabelkama lujvitonovýma a korálkama pandorovýma….a nebo si ve sklepním burgerovém království pořádně umastit pusu a břicho si  nacpat tak, aby vypadalo jako v pátým měsíci. A ačkoliv jsem vlivem všech filmů a především holčičích seriálů, co jsem za svůj dlouhý život viděla, dost velká milovnice romantiky, klišé a kýčů, druhá možnost se mi stejně zamlouvala velice. A Bubba Q dávám 10 bodů z 10!

 

 

5) Hou hou hou, Merry Christmas! #edinburghchristmas

O vánocích se říká „It’s the most wonderful time of the year“. Světýlka, vůně trdelníků a svařáku, vánoční písničky, nádherně vyzdobený výlohy v obchodech, všechno je zlatý, třpytí se a nebo oboje…to je něco pro mě! #straka A proto jsem nemohla být šťastnější, než když jsme po příjezdu do města zjistili, že už tam začaly vánoční trhy. První svařák a svařenej cider (mňam!) byly nutností!

 

 

6) Nejkrásnější vyhlídka #tojsoupanoramata

Nejkrásnější míto je pro mě rozhodně Calton Hill s nádherným výhledem. Na město. Na moře. Na skály. Líbilo se nám tam tak moc, že jsme se tam podívali hned dvakrát. Jednou ve dne, kdy krásně svíilo sluničko (Ano! Ve Skotsku!), koupili jsme si čaj, zahřívali zmrzlé prsty (to už je uvěřitelnější než to sluníčko) a užívali si tu krásu, podruhé po tmě večer, kdy jsme tam byli úplně sami.

Na protější útes Arthur’s Seat jsme si bohužel nevyšlápli. Druhý den totiž začalo pršet, a ve válenkách (to je tak když si koupíte s velkou slávou „boty do Skotska“, který vám první den tak sedřou nohy, že jsou válenky z Primarku najednou nejlepší kámošky) by se mi tam asi nešlo zrovna dobře.

Že by další důvod, proč se vrátit? Důvod číslo 56789?

 

 

 

7) 4 hvězdičky a 2 hotely

Hotel je další věcí, která byla na našem výletu na jedničku s hvězdičkou. Vlastně dva hotely. První noc v penzionu, co byl od centra trochu dál, ale vypadalo to tam (opět!) jako z Harryho Pottera, tenokrát jako dům Dudleyových. A ta snídaně!

Na další dvě noci jsme se přestěhovali do čtyřhvězdičkového hotelu přímo v centru, s nádherným pokojem, koupelnou a nejpohodlnější postelí.

Proč takhle? Šetření v blonďatém stylu! 😀 První večer jsme do Edinburghu přijeli až pozdě a pokoj jsme měli jen na přespání, ale na další 2 noci už jsme chtěli něco v centru a tak pěknýho, abychom si tam rádi mohli jít odpočinout i během dne. A navíc ten hotel stál na 3 noci 9000 (a to už by náš rozpočet zaplakal), ale na 2 noci 4000, takže jsme tímhle způsobem ušetřili a navíc měli parádní bydlení #winwin.

 

 

P.S. No není tahle doba skvělá? Za 800 korun se podívat na druhej konec Evropy?

P.S.2. Leťte do Skotska, vážně!

P.S.3 A když si zamluvíte kdekoliv jakejkoliv hotel přes Booking.com skrz tenhle odkaz, budete mít slevu 10%. A já dostanu 15 Dollarů na další výlet. Takže win-win!

 

Reklamy

15 komentářů Přidejte váš

  1. Stáňa napsal:

    Z toho článku sálá takové nadšení – je vidět, jak moc se ti výlet líbil. Do Skotska bych jela taky hned (byť jinak jsou mé cestovatelské sny z trochu jiného soudku).

    To se mi líbí

  2. Katka napsal:

    Taky jsem se v říjnu vrátila rovnou ze skotského týdnu a je tam krásně 🙂

    To se mi líbí

  3. Veronika napsal:

    tak to by mě asi nenapadlo. Jako milovník HP tam rozhodně někdy zamířím.

    To se mi líbí

  4. Jana napsal:

    Skotsko jsem navštívila v říjnu. Kamarádka, se kterou jsem před rokem byla v Manchersteru (bydlela a pracovala), tak teď bydlí v městečku Oban, což je západním pobřeží Skotska. Skotsko jsem chtěla navštivit nejen kvůli Cizince, ale hlavně kvůli Harrymu. Jsem také jeho velká fanynka.
    Do Edinburghu jsme jeli na den a bylo to moc super. Sice jsme neměli sluníčko, jako vy, ale se nám tam moc líbilo. Ty georgiánský baráčky, všude atmosféra z Harryho, a uličky, přesně jak říkáš. Všechny by se mohly jmenovat Příčná 😀
    My jsme s přítelem oslavili výročí u jezera Loch Lomond, nad tradičním Fish and Chips 😀
    A abych nezapomněla, viděli jsme slavný Glenfinnaský viduakt, kde jezdí bradavický expres. Jo i ten jsme viděli. Zahoukal na nás 😀

    To se mi líbí

    1. marketazvolska napsal:

      Aaaa tak to nejvíc závidím, ten express! 😀 Fish and chips jsou taky boží! (a taky romantika jako burger haha)

      To se mi líbí

  5. Kristy napsal:

    Dum Dursleyovych, ne Dudleyovych 🌝🙈 Jinak jsi me poradne navnadila, ziju ted v Newcastlu, na trhy do Edi jedu v sobotu a ted se tesim jeste vic!

    To se mi líbí

    1. marketazvolska napsal:

      Sakra 😀 Děkujuuu, asi jsem už byla fakt mimo 😀 Užij si to!

      To se mi líbí

  6. Leni napsal:

    Už jenom kvůli tomu prvnímu bodu se tam jakožto Pottermaniak budu muset někdy podívat. 🙂 A já zas můžu jako další destinaci doporučit Warner Bros studia u Londýna, to byl prostě Harry Potter ráj.

    To se mi líbí

    1. marketazvolska napsal:

      Jooo, to je můj sen, tam musím! Na máslovej ležák! 😀

      To se mi líbí

  7. Marie napsal:

    Pokud se ti nekdy postesti Californii navstivit dej vedet I am offering tour po San Francisco a v jedne z 100000000 hypster kavaren dobre kafe a dortik 🙂

    To se mi líbí

    1. marketazvolska napsal:

      Juhuuu velice ráda!

      To se mi líbí

  8. Krásné. Mám ráda takové výlety. Sami jsme se teď vrátili z Paříže a takové výlety jen umocní vánoční náladu, že?
    Každopádně moc Vám to sluší a přeji krásný advent.

    To se mi líbí

  9. Miska napsal:

    No prosimte, Market, ze vy jste do Edi leteli 23.11.? Ja tu ziju a ten den za mnou priletel bracha a ja na nej cekala na letisti, takze to znamena, ze jsem mohla videt vystupovat z letadla svou oblibenou blogerku, co ji ctu uz nekolik let. 😀 A naprosto vse, co jsi napsala, je pravda, ja to tu miluju. Nesouhlasim jen s obecnym nazorem, ze Britanie je destiva, protoze tu ziju pres rok a pul a rozhodne tu neni destiveji nez v CR (zila jsem tedy vetsinu casu v Bournemouth na jihu), ale ani tady v Edi neni nijak hur nez v CR, a slunicko tu vidam prekvapive casto cely podzim. 🙂 A mas pravdu, ze Elephant House neni zrovna privetiva kavarna, ale info tabule, ze mas pockat, nez te usadi, je k videni i v mnoha jinych a lepsich. A tady skoro porad maji dav lidi cekajicich na misto, tak to chapu. Skoda, zes nenavstivila ten hrbitov, je kousek od te kavarny a ja ho miluju, i vsechny ostatni, maji uzasnou atmosferu. Rozhodne doporucuji ten Brighton, v lete to tam neuveritelne zije, uzasne pozitivni misto, kde se vsichni venku bavi, kolem plaze, v parcich, uzivaji zivota.

    To se mi líbí

    1. marketazvolska napsal:

      Nenee, my jsme letěli už 18.11, ale vidět mě by žádnej zážitek nebyl, dělala jsem ostudu a celej let seděla v čepici, protože mi foukalo na uši :D:D To musí být boží, bydlet tam! A na ten hřbitov se budu muset podívat příště, o důvod víc, proč se vrátit! :))

      To se mi líbí

  10. Anna napsal:

    Já cestování miluju! Ale nějak mě to nikdy neláká na místa, kde už jsem předtím byla, i když se mi tam třeba fakt moc líbilo. A samozřejmě mám také spoustu vysněných destinací, kam bych se chtěla podívat.
    Tak to já bych asi takhle narychlo zrovna teď letenky koupit nemohla, někdy bych to tak ráda udělala, ale nejde to, vzhledem k tomu, že s přítelem oba studujeme a on má do toho ještě praxe a práci. A většinou se od něj vše dozvím na poslední chvíli, to je jeho úžasná vlastnost, no. Každopádně jsme dost zaměstnaní, tak si musíme vše dopředu probrat spolu.
    No, Edinburgh mě hodně láká, ale asi to není tak úplně kvůli Harrymu. Nikdy jsem totiž neviděla všechny díly (Upřímně? Viděla jsem celý jen ten první, ehm.), nečetla jsem ani stránku z celé série.
    Všechno to jídlo vypadá naprosto báječně a pokud se do tohohle města někdy podívám, určitě vyzkouším nějaký z tvých tipů na podnik.
    Myslím, že s ubytováním jste to fakt vyřešili. Chytré to hlavy.
    Podle fotek soudím, že se ti tam líbilo, to jsem ráda. Tak třeba zase někdy?

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s