Víkend na jedničku s hvězdičkou

Některý týdny jsou šílený. Práce, po práci další práce, k tomu alespoň občas trénink, pejsci, domácnost (no dobře, nebudu předstírat, jaká jsem hospodyně, vyžehlila jsem asi tak 10 kousků :D), vaření…a volnýho času asi tak na cinknutí s jednou skleničkou prosecca. No jo, vítej v dospělém světě, Markéto!

A protože tenhle týden byl jeden velkej blázinec, a nepřijít sobota hned po pátku, asi bych už usínala i ve stoje, usoudila jsem, že víkend si zasloužím(e) pořádně sladkej. Doslova.

A to se povedlo. Na jedničku s hvězdičkou!

IMG_3189

Další důvod, proč milovat Brno? Nedávno otevřená městská tržnice na Zelňáku! Kromě toho, že je to krásná prosklená budova s krásným výhledem na obě strany – na Starou Radnici i na náměstí, je plná malých obchůdků, kde bych nejradši v každým koupila něco – tady lahvinku vína, támhle křupavý tyčinky, vedle sýry, o kousek dál sušený klobásky, a o patro výš něco sladkýho…

IMG_3168

To nejleoší z celé tržnice je ale bezkonkurenčně u tyrkysově vymalované zdi s velikým obrázkem donutu. La Donuteria, království nejmastnějších a nejsladších dobrot, ze kterých se dělá výživovým poradcům špatně, jen co o tom čtou (však zdravě můžeme jíst třeba….třeba v týdnu!). Plán byl jít na snídani, nakonec jsme se z postele zvládli vyhrabat až po 11, takže z toho byl donut v pravé poledne #vyváženýoběd. Můj největší favorit kokos už bohužel ležel v břiše těm, co vstali brzo, ale burákové máslo taky nezklamalo.K tomu káva z horního patra z cukrárny Mlsná a lepší ráno (ehm „ráno“) si snad neumím představit!

Donutů už jsem poctivě otestovala spoustu, ale tyhle spolu s ostravskými Just Donut vedou. Krásně vláčné těsto, pořádná porce poctivé polevy…mňam! (jen pak nebudete chtít sladký minimálně celej víkend ani vidět #anebotakyne)

IMG_3190A malé módní okénko, protože ti plameňáci si to zaslouží!

Hezká příležitost si žádá něco hezkýho na sebe. Tak jsem si rovnou vzala jeden z nejoblíbenějších kousků z šatníku – plameňákovou košili z e-shopu Willsoor. Snad nic jinýho mi nepochválilo tolik lidí (a to mám dost hezkých oblečků, nevděčníci! :D)! Zároveň je to moje úplně první pořádná košile (tím myslím takovou, co není z HM za tři stovky). Že už by bylo v šestadvaceti načase?

P.S. Původně jsem si chtěla objednat s banánama, ale plameňáci nakonec vyhráli!

IMG_3192

Původní plán byl vyrazit jen na snídani a zbytek dne odpočívat, uklízet, trochu pracovat, a na výlet vyrazit v neděli. Ale poté, co jsme zjistili, že v Brně je strašně hnusně, a ve zbytku jižní Moravy jen hnusně, otočili jsme se jen domů pro pejsky a výletovat jeli hned. Protože proč ne.

Pro tenhle výlet je podstatná jedna informace. Nemáme auto.  Ještě nemáme? Zatím nemáme? Nebudeme mít? Prostě nemáme. A tak je naše nejlepší kamarádka šalina #žítbrnojakvyšitý, případně autobus, výjimečně trolejbus. A když tím trávíte denně skoro 2 hodiny, je to dost otrava…

Proto pro nás bylo na týden půjčený auto jako malý Vánoce a nejen ty cesty do práce, ale hlavně možnost zajet si kamkoliv, jen tak, jsme si pořádně užívali.

Já jsem samozřejmě neřídila, pro dobro všech. Teď mi dokonce Facebook připomněl, že za volantem jsem naposledy seděla před 5 (!) lety. Parkovat jsem neuměla nikdy, ale teď bych ani nevyjela z garáže. Královna zmatků a paniky.

Přesto bych si ale auto moc přála – a takovej můj velikej materiální sen je Mini Cooper (ideálně kabrio, úplně nás tam s Albusem vidím, jak nám vlajou vlasy!), ten by mě snad i donutil s těma řídícíma (ne)schopnostma něco udělat. A nebo Land Rover, nebudeme troškařit, žejo.

No, Mini Coopera jsme sice němeli, ale starší Mazda nám posloužila stejně dobře.

První zastávka? Bořetice!

Můj drahý muž mi už dlouho vykládal o tom, že v Bořeticích, krásné vinařské vesnici, je nádherná vyhlídka, kde fotili jeho kamarádi svatební fotky. A natáčely se tam Bobule.

IMG_3291

Tak jsme dojeli ke Kraví Hoře, kde ta vyhlídka prý měla být. Vysoká rozhledna, vinohrady všude okolo, výhled na celou jižní Moravu…spokojenější jsem být nemohla (no dobře, mohla, kdyby ty hrozny okolo byly v tekuté formě :D)!.

Tomovi se to ale pořád nějak nezdálo, že to tam vypadá nějak….jinak. Až si po nějaké době uvědomil, že náš cíl vlastně vůbec neměly být Bořetice, a že tam ani neměla být rozhledna. A že to vlastně byly Velký Bílovice (no mně to bylo jedno, rozhledny já ráda a vinohrady stejně tak :D). Stane se.

A mini módní okénko číslo dvě – sto let stará sukně z HM, nejoblíbenější křivák ze Zary, Reebok tenisky co už toho chudinky prožily hodně a oblíbený Knihotriko z Martinusu s vtipným nápisem (Čtení je sexy, jižní Morava je sexy, Tom je sexy!). 

I když nejsem zrovna vzornej čtenář a čtu maximálně tak po cestě z práce (do práce je to v 7 ráno, to mi ještě mozek nefunguje), vozím si s sebou v kabelce nejlepší knížku Dobrá tak akorát od skvělé Báry Šťastné, která je tak boží, že by klidně mohla mít 45789 stran! Co věta, to perla, ve které se vidím, a moje maminka dokonce říká, že to je jako bych to psala já. Kéž by!

Ale to byla jen malá kniho-odbočka…zpátky na Moravu!

Po zhruba 15 minutách jsme už dojeli k té správné vyhlídce. Krásných míst už jsem viděla spoustu, ale když si k tomu představím i slunečný počasí nebo západ slunce, tohle by bylo jedno z nejhezčích na světě! Pohled na vinohrady, kaplička, vzadu Pálava…a jen pár metrů vedle nás se zrovna odehrával svatební obřad ivá hudba a Bruno Mars – Marry You? To mě skoro dojalo, to bych chtěla taky! #žádnejprstennemáštakseuklidni :D). A prý se tu natáčely i bobule!

IMG_3320

Další a vlastně hlavní cíl našeho výletu byl jak jinak, než Mikulov. Moje nejoblíbenější město (i když to říkám i o Vídni, Barceloně…#nadšenázevšehoapořád). Když se ale na dopravních cedulích začaly objevovat ukazatele na Lednici, nápadu projít se jen tak přes zámeckej park nešlo odolat (pro pejsky to bylo doslova královské venčení :D). A když jsem si pak uvědomila, že jsem četla hodně chvály i na místní Burger Club a nám začínalo kručet v břiše, znělo to jako plán…

No, polovina plánu vyšla. Krásná procházka, zámek jako z pohádky…

Ale když nám servírka v Burger Clubu řekla, že na jídlo bychom čekali minimálně hodinu #taktotedane, což by znamenalo dojet do Mikulova až někdy večer, radši jsme to rovnou vzdali.

Mikulov nezklame nikdy, ale tentokrát se s počasím moc nepředvedl. A kávička v Bistru KUK zněla v tom dešti najednou mnohem líp, než výšlap na Svatý Kopeček. Tak jsme si objednali výbornou kávu, rohlíček s Nutellou, na doma čerstvý ještě teplý ciabatty a burčák, a pro mě i deci Pálavy. Protože jižní Morava.

Doma jsme si nakrájeli sýry a domácí klobásky koupený v Lednici na žal po burgerové křivdě, k tomu burčák, zalezli s tím do postele a povídali si…třeba o cestovatelských snech. Já jsem Tomovi popisovala ten svůj.

Amerika. Stará Route 66 napříč celou zemí. Veliký půjčený auto (ten Land Rover, prosím!) a dlouhý cesty přes pustiny, okolo skal, přes nekonečný pláně, kde za dlouhý hodiny nepotkáte nic jinýho, než kutálející se keř jak z westernových filmů a starý motoresty s černobílýma kachličkama, neonovýma nápisama, servírkama v barevných retro oblečcích, kde se podávají nejmastjěnší burgery a obří milkshaky jak z Pulp Fiction.

….a o pár hodin později, další den kolem poledne, jsem na takovým místě fakt seděla! Přede mnou velikej burger, servírka v růžovým oblečku nesla limonádu, vedle si starší pár vychtunával ten velikej Milkshake!

Jasně, k Route 66 má Route-někde-směrem-na-svitavy dost daleko, ale potěší. Na EB Diners jsem četla chválu už mnohokrát, a tak si konečně můžu odškrtnout další místo – snězeno!

Burger s gorgonzolou a blue cheese omáčkou byl boží, hranolky nic moc (spíš nic, než moc) ale celkovej dojem z neděle díky tomuhle mini výletu na jedničku s hvězdičkou! Až mi pak ani tolik nevadilo, že další plán je jen práce a práce.

Reklamy

4 komentáře Přidejte váš

  1. Stáňa napsal:

    To je zážitků na jeden víkend :-). Výhledy super – jak na vinice, tak z kavárny. Košile s plameňáky roztomilá. Vínko na Pálavě bych si dala taky, sýry a klobásy rovněž. Jen ty donuty a burgery mne nelákají.Ale zas jsem si o víkendu upekla koláč s tvarohem a hruškami, takže ta zdravá strava se taky úplně nekonala.
    Piš – ráda tě čtu 🙂

    To se mi líbí

  2. Kristýna napsal:

    Taky sem v Donuterii byla na kokosový, taky neměli, taky sem si vybrala arašídový. Jsou výborné, ale já jsem byla spoko loko už po třetině a dál sem fakt nemohla, protože jezismarjá, to bylo TAK sladké! 😀 Takže už tehdy sem si na tebe vzpomněla s naprostým obdivem, protoze snist neco tak sladkeho na jedno posezeni je vykon! 😀 A burgry v Burger Clubu byly na mém bucket listu taky letos (uplne se v tech seznamech mist potkavame :D) a byly fajn. Kazdopadne sem cetla, ze to tam rikaji skoro pokaždé a nakonec je už donesou třeba za půl hoďky, i když varovali, že to bude trvat hodinu. Tak to muzete priste zkusit prubnout. 🙂

    To se mi líbí

  3. FIT MADDIE napsal:

    Právě jsem se přestěhovala do Brna, takže DĚKUJI ZA TIP na vynikající snídani s kafíčkem !! 😀

    FIT MADDIE

    To se mi líbí

  4. Hanka napsal:

    v Bořeticích doporučuju moc Cafe wine bistro Dvorek – nádhera. A Burger Club v Lednici příště určitě nevynechat, i kdyby to mělo trvat půl dne 😀 V nových prostorách jsme teda ještě nebyli, chodili jsme do toho malého bistra, kde byli předtím a lepší burger jsem asi nejedla ( a to jsem okusila několik i těch pravých amerických v americe :)) )

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

w

Připojování k %s