Dubaj, část II.

Míst už jsem navštívila spoustu, ale tohle pro mě byl rozhodně největší zážitek. Viděla jsem už spoustu nádherných měst, od kouzelnýho Edinburghu až po krásnou Barcelonu, ale tady bylo všechno tak…jiný. Jiný, větší, modernější, nablýskanější než všechno, co jsem doposud viděla.

Pro někoho, kdo byl dřív třeba v Americe (Dubai Marina je prý jako Miami) by to asi nebyl takový šok, ale pro nás rozhodně. Plus to, že jsem nikdy nebyla v žádné arabské zemi a byla pro mě úplně nová i ta kultura (a Ramadán bych klidně ani nepoznala, to nemuselo být :D). Výsledek? Markétka v Říši Divů.IMG_7546.JPG

A tady je pár mých nesouvisejících dubajských poznatků:

#RamadanKareem

Neboli šťastný Ramadán. No, jak pro koho. 

Ramadán je pro Muslimy svatý měsíc. Připadá na devátý měsíc islámského kalendáře. Během tohoto měsíce prý prorok Mohamed poprvé spatřil boží zjvení, tak proto. Během Ramadánu by Muslimové měli přečíst celý Korán, a hlavně musí od východu slunce až  po západ držet přísný půst. I bez pití! A k tomu se vzdát všech radostí – a to nejen těch „fyzických“, ale nesmí třeba ani poslouchat hudbu nebo kouřit.

Jestli jsem dřív věděla, co to Ramadán je? Velmi, velmi zhruba. Víc jsem se o to musela zajímat, až když jsme asi měsíc po nákupu letenek (byly fakt levný, nebyl čas nic řešit! #nesuďtemě :D) zjistili, že se nás to pořádně týká.

Napřed jsem na internetu četla děsivé články o tom, jak nikde neseženeme ani vodu a jak nebude možnost se schovat nikam dovnitř, protože zavřené bude úplně všechno, v hotelu nedostaneme ani snídani…pak jsem ale přestala lézt do různých diskusí a našla si o tom články na zahraničních webech, kde už to taková Apokalypsa nebyla.

V hotelech se normálně jídlo podává, jen třeba s menším omezením – pro nás to znamenalo, že jsme nejedli na terase, ale jen uvnitř (a naše servírka vypadala dost naštvaně – taky bych byla, hladová a u tolika dobrot! :D). Všechny supermarkety byly normálně otevřené, a dokonce déle, než obvykle – cca do 2 v noci. Jen jsme si během dne nesměli koupené jídlo a pití dát na veřejnosti (ale Redbull pod šátkem to jistil, a když na ulici nikdo nebyl, tak taky :D). Otevřená byla i nákupní centra včetně jídelních koutků, ty byly jen ohraničeny zástěnami, aby tam muslimové držícíc půst neviděli. A jak to za tou zástěnou žilo! 😀 Ve zbytku obchodního centra mrtvo, ticho a pusto, tady narváno, hlasitá hudba a davy lidí #kdobytočekal

Restaurace ve městě byly zavřené a řetězce jako Starbucks během dne pordávaly jen „take away“. Co nás ale mrzelo nejvíc byly plážové food trucky a stánky s pitím a zmrzlinou. Na plážích jich bylo TOLIK, ale všechny pro tento měsíc prázdné. To, a nemožnost si udělat venkovní piknik a nedat si zmrzku, bylo asi nejhorší. #novychudáčci

Plus ten dress code – žádná holá kolena a ramena, k čemuž to v těch 45 stupních přímo svádělo. Až na výjímky, kdy jsem na chvíli odložila šátek, jsem to dodržovala, Tom to musel porušit alespoň krátkýma kalhotama, protože jinak se to nedalo.

Dubaj byla během Ramadánu taky skoro prázdná – kromě Burj Khalify, The Dubai Mall a Mall of Emirates vlastně prakticky úplně pustá. A na plážích jsme bývali úplně sami.

Na jednu stranu tomu chyběla taková ta živá atmosféra, na druhou stranu jsme si na klid nemohli vůbec stěžovat. No a taky jsou během Ramadánu mnohem levnější letenky a hotely (kdo by tam jezdil, že? :D).IMG_7519

#vedrovedrovedro

Další důvod, proč byly letenky a hotely tak levný? To, že v období květen-září se do Dubaje prostě NEJEZDÍ. Řekne vám to každej, všude se o tom píše…

Ale zaprvé, ty letenky byly tak levný, že nebyl čas něco zjišťovat předem (:D) A za druhé, já stejně nikdy neposlouchám, a na všechno si musím přijít tvrdohlavě sama. A když jsem tolikrát slyšela, jaký vedro tam bude a že tam padneme horkem, říkala jsem si jen „Vy naděláte! Já mám náhodou teplo ráda a snáším to dobře! Kdybych chtěla zimu, jedu někam na sever!“.

No, to jsem si myslela že vím, co vedro znamená. Celých 25 let jsem ale nevěděla.

Ten pocit, když vylezete ven z hotelu a jediný, co po minutě chcete je stín, klimatizace a studený pití, jsem ještě nezažila. A už vůbec ne to, že vlezete do moře, který vás VŮBEC neochladí. To si tak plavete a zároveň se cítíte jak párek, co se vaří v hrnci. Úpal a úžeh do hodiny zaručen (a ještě k tomu bez zmrzliny!).

I tak jsme si ale pláž nemohli odpustit a každý den se tam na dvě hodiny stavili. A byli jsme tam ÚPLNĚ sami! První den jsme nechápali, ale potom, co jsem už nechtěla sluníčko a teplo ani cítit, mi to bylo jasný.

Ten pohled na neskutečně tyrkysový moře a zářivě bílej písek za to ale stál.

IMG_7514IMG_8372.JPG

#YesSir

Když prý jedete do Egypta nebo Tuniska, jsou tam Arabové z Evropanek úplně hotoví, a z blondýn obzvlášť. A kolikrát bohatě stačí i Itálie nebo Španělsko.

Ale v Emirátech? Tam by si o Evropanku neopřeli snad ani kolo (nebo alespoň o mně ne 😀 #nebudusitobrátosobně). Nikdo se na mě ani nepodíval, když jsem nastoupila do taxíku tak jsem měla pocit, že to řidiče vyloženě obtěžuje, na pozdrav mi neodpovídali a nejlepší bylo, že když jsem platila nákup v obchodě, peníze vraceli Tomivi.

Všude to bylo samý „Good Morning, Sir!“ „How can I help you, Sir?“ a okolo mého muže se mohli všichni přetrhnout (smál se mi, že tohle je něco pro moje ego :D), ale aby mě alespoň pozdravili?

Ale co, za ty oddíly v metru, kam mohly pouze ženy, kde jsem si seděla jak princezna, zatímco se o půl metru tlačili všichni chlapi, jim to snad i odpustím.

#nejnejnej #jeřábyapísek 

O Dubaji se říká, že je to nejmodernejší město světa. Nablýskaná oáza uprostřed pouště. Na místě, kde před 50 lety nebylo o moc víc než písek, a kde první mrakodrap (oproti těm dnešním úplný miminko) vyrostl teprve před pětadvaceti lety.

Je to město, kde je moderní a naleštěný úplně všechno – od obyčejné zastávky metra na konci města až po záchodky v obchoďáku. A zastávky MHD jsou dokonce klimatizovaný!

Město, kde je všechno NEJ NEJ NEJ. Nejvyšší budova. Nejluxusnější hotel. Nejširší dálnice. Největší obchoďák. Největší akvárium. Největší zábavní park. Nejmodernější metro, které jezdí bez řidiče…

S tím ale souvisí taky ta spousta jeřábů, dělníků a stavenišť na každým kroku. V Dubaji jsou zkrátka buď moderní budovy, a nebo díry v zemi a písek. Nic mezi tím.

K tomu patří jeden fun fact, co není vůbec funny:

Většina dělníků jsou tady Pákistánci. A vlastně jsme tu nikdy neviděli pracovat „typického araba“. Personál v hotelu, prodavači, taxíkáři…to všechno byli buď Indové, nebo Pákistánci. A prý tam platí nařízení, že jakmile je více, než 50°, nesmí nikdo pracovat. Vláda to má ale pošéfované s národním meterologickým ústavem tak, že ať už je teplota jakákoliv, oficiálně nikdy nevyjde vyšší prohlášení,  než 49°. A tak může být klidně peklo na zemi, ale dělníci musí nasadit helmy a pracovat na dalších budovách, aby z toho bylo další NEJ, NEJ, NEJ.

#královstvízacider

Moje maminka mi vždycky říkala, že nic nezažene žízeň líp, než vychlazený pivo. A že se k tomu s postupem věku dostanu. No, to se ještě nestalo, skóre vypitých piv za celý život stále činí 2 kousky, čili jeden půllitr na 13 let, ale…

Nic po horkým dni a v krásnej večer u vody, s výhledem na ty úžasný mrakodrapy, nesedne líp, než nějaký ty dobroty a vychlazenej cider! Nebo takový posezení v baru u přístavu, světýlka všude okolo, krásně teplej (možá až moc) večer a sklenička bublinek.

Na to si ale v Dubaji musíte zajít chuť. Jasně, džus, limonáda nebo ledově vychlazenej RedBull taky ujde, ale….ALE….nejsem žádná alkoholička ale….no…

V arabských zemích je obecně jen maličko míst, kde by se běžně podával alkohol, a v Dubaji je to jen pár barů, často spíš v luxusních hotelech, kde se pohybuje spousta turistů.

Ale poslední den, pár hodin před odjezdem, nás Tomův bratranec, co v Dubaji žije, vzal ke slavnému hotelu Atlantis a potom do australského baru přímo na palmovém ostrově. A protože v Austrálii neplatí ani Ramadán, a už vůbec ne zákaz alkoholu….padly do mě hned 4 kousky. Na sluníčku. Odpoledne. V den, kdy jsem jen snídala. No co, bylo třeba dohnat ciderový deficit.

 

#městoprokaždého

Na facebookové stránce Visit Dubai jsem už u těch nádherných fotek několikrát četla, že Dubaj je město pro každého. Dostupné, z Prahy za 5-6 hodin…

A je to pravda. Už to dávno není něco, co by si mohla dovolit jen hrstka těch nejbohatších. Teď už se může na přehlídku těch největších zajímavostí podívat kde kdo. A pokud navíc vychytáte takový akce, jako my (a budete ochotni se tam upéct zaživa :D), nebudete kvůli tomu pak po zbytek roku ani muset jíst jen kůrky od chleba.

Jasně, čím bohatší jste, tím větší máte rozpočet, tím víc zážitků si můžete dopřát – let helikoptérou s palmovým ostrovem jako na dlani, jízdu na velbloudech nebo čtyřkolkách, návštěvu největšího akvária na světě, nákupy v největším obchoďáku světa, večeře v luxusních restauracích nebo brunche přímo na soukromé pláži, taxíky na všechny místa, co si jen usmyslíte…nebo si alespoň na pláži pronajmout slunečník a lehátka, co stojí v přepočtu přes 1500 na den:D Ale i bez toho všeho je to zážitek!

#blondýnadoporučuje

Jestli bych Dubaj doporučila? Rozhodně. A to říkám jako někdo, kdo miluje starý úzký uličky se skvělou atmosférou, hipsterský kavárny, pikniky v parku, procházky historickým centrem, hrady a zámky….ale tohle je zase z úplně jiného soudku. A stojí za to to alespoň jednou vidět.

Ale pokud si můžete vybrat a váš rozpočet vám to dovolí, jeďte mimo Ramadán a ty šílený vedra. My jsme si to sice i tak užili na 120%, ale věřím, že takhle by to mohlo být ještě o stupeň lepší.IMG_7656.JPG

#zapeklitáotázka

A jedna zapeklitá otázka na závěr. Než jsem odjela, moje kamarádka Verča mi dala nelehký úkol. Zjistit to, na co ona při svých návštěvách Emirátů nepřišla. A je to veledůležité.

A to….jestli nosí chlapi pod těma jejich bílýma hábitama trenky!

Všechny samozřejmě ze Sexu ve městě moc dobře víme, že ženy pod tím mají Prada šatičky, Louis Vuitton halenky, Gucci řetízky a Dior korálky, ale u mužů to zůstává záhadou.

Zjistěte to, a svět bude zase o něco srozumitelnější! IMG_7568

 

 

Reklamy

10 thoughts on “Dubaj, část II.

  1. Zapeklita otazka me zaujala natolik, ze jsem se rozhodla to vyzkoumat. Vysledek…. Nosi! Pry je to pohodlnejsi :-O. Nicmene chtelo by to dukaz (nejlepe vizualniho charakteru)! Diky za super clanek 🙂

    To se mi líbí

  2. Obrovský souhlas! Rozhodně to není nejkrásnější město a vlastně si nejsem úplně jistá, že bych tam musela jet v dohledné době znova, ale zážitek absolutně obří a unikátní, místo, jako (alespoň z toho ,, mála,, co jsem zatím viděl) jako žádné jiné. Za mě rozhodně nevynechat ten mořský svět, vstupné nebylo nijak zvlašť vysoké a výraz ,,propadnout se do králičí nory by bylo uvěřitelnější,, zaručen. A dále starý Dubaj, kam se jezdí motorovými taxíkovými vory, které jsou více než ,,rozpočet příznivé,,.
    Díky za článek, připomněl vlastní zážitky, i když my to tedy měly nudně bez ramadánu 😀

    To se mi líbí

  3. Ahoj. V říjnu budeme také v hotelu Atana. Jak je tedy nakonec daleko od pláže? A jak jste na ni jezdili? Nějaké další postřehy z hotelu? :)), co se nedoctu na booking? Děkuji Lenka

    To se mi líbí

    1. Ahoj Leni. Ono to je od pláže vzdušnou čarou kousek, ale pěšky se tam prostě nedostaneš 😀 Vůbec se tam nedá chodit pěšky, ta neskutečně široká dálnice atd…Ale metro je od hotelu ani ne 5 min pěšky a pak je to jen pár zastávek, a taxíkem tak za 17 dirhamů. Ale úplně nejlepší je možnost hotelového autobusu, ten jezdí zdarma 3x denně na různá místa, včetně pláže 🙂 Noo a další postřehy z hotelu? Třeba to, jak nás naštvali, že zrovna opravovali bazén, na který jsme se těšili 😀 Nebo to, že tam je sice balkon, ale je zamčený a nedostaneš se tam, takže výhled přes zaprášené okno nic moc, i když jsme byli v 17 patře 😦 jinak ale vše boží! Ale teda je tam uvnitř strašná zima, vždycky jsem si připadala jak v mrazáku….s tou klimou to všichni arabové dost přehání 😀

      To se mi líbí

  4. Tak teď jsi mi, Markét, nasadila dobrýho brouka do hlavy. S přítelem jsme taky uvažovali o návštěvě Dubaje, ale právě díky povědomí o sezónnosti až na zimu. Nicméně abych jela někam, kde si pak nemůžu dát po celým dnu ani dvojku bílého – to jako vážně? To čučím jak péro z gauče, je to jen o Ramadánu nebo obecně? Je to asi jako píšeš, člověk není notorik, ale tohle si prostě na dovolené a v teple dopřát chceš a musíš 😀

    To se mi líbí

    1. Haha, přesně tak…nejsem notorik, ALE…. 😀 Celkově arabové alkohol moc nepijí, kvůli náboženství – ale zase spousta lidí říká, že to jsou pokrytci a beztak si doma dávají 😀 Prý tam jsou někde i specializované obchody jen s alkoholem, za neoznačenými černými dveřmi, ale na ty jsme nikde nenarazili. No a v normální restauraci nebo kavárně nemají, spíš jen v nějakých dražších hotelech, a nebo jen výjimečně (a za petstotisic euro), ale není to jak u nás – že si sedneš do podniku co se ti líbí a ještě si můžeš vybrat. A v supermarketu absolutně nic, jen nealko pivo. A to ne kvůli ramadánu, ale obecne 😦 Věřím, že kdybychom po tom pátrali víc tak seženeme, ale to není ono 😀

      To se mi líbí

  5. Opět jsem se bavila od začátku do konce! Nejenže umíš psát, ale po přečtení bych teď hned letěla do Dubaje, i když bych se tam nejspíš doopravdy upekla! A tak snad v říjnu/listopadu – zve mě tam kamarád, co tam žije – a nepacuje s helmou na hlavě, tak by byla škoda toho nevyužít. 🙂

    To se mi líbí

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s