Eat run love. Blog, který mě provázel už od nástupu na vysokou. Blog, kde je zaznamenaná spousta radostí ze všech těch let. Od výletů do Londýna, Barcelony nebo Říma přes vysedávání v krásných brněnských kavárničkách a pečení zdravých dortíků až po první, druhé, páté crossfitové závody nebo pořízení Satana v psím těle, mopsíka Albuse.
Psala jsem, když jsem se drtila na školní zkoušky, psala jsem, když jsem se při svých začátcích s crossfitem trápila s hrazdou a i samotná osa mi připadala těžká, psala jsem, když mě vyhodili ze školy a já nevěděla, co se mnou bude, psala jsem, když jsem se trápila hledáním práce…a psát budu i teď, kdy je všechno úplně jinak. Všechno se otočilo o 180°. K lepšímu. A jak!
Ale nebýt toho starýho, ušmudlanýho blogísku s nešikovně splácaným záhlavím (Photofilter je nový Malování! #kdyžneumíšsphotoshopem) a nepochybně hromadou gramatických i stylistických chyb a spoustou fotek pořízených kalkulačkou, nebyla bych tam, kde jsem teď.
Ani obrazně řečeno, ani doslova.
Sedím na stylové židli v krásným klučičím (i když…v koupelně už proběhla nekompromisní okupace s hromadou malých i větších lahviček, tubiček a taštiček #sorryjako) bytě nejlepšího kluka na světe, pod nohama mi leží chrápající mopsík, kterýho jsem si tolik let přála (ještě před rokem a půl jsem snila o tom, že budu mít pejska s placatým čumákem. Teď mám rovnou dva!), píšu z novýho počítače s jablíčkem, kterej byl mým největším materiálním přáním a ve vzduchu visí spousta úkolů, co bych měla udělat do první i druhé práce. Do prací, co jsou v oboru, kde jsem vždycky chtěla být – reklama, sociální sítě, psaní…
Kůži mám tmavší než obvykle, což je památka na nejkrásnější dovolenou v Dubaji. Stejně tak jako ten kašel a chřipka, za což vděčím tamnější klimatizaci. I když kašlu jako tuberák a unaví mě i cesta do kuchyně, jsem šťastná. Moc.
A nic z toho by nebylo, kdybych si před lety nezaložila blog. A s radostí ho neplnila vším, co mě zrovna napadlo. Respektive, kdyby ty moje řeči nezaujaly TOLIK lidí. Tolik, že tomu stále nerozumím a nechápu, ale pořád mě to neskutečně těší.
Blog byl jendím z důvodů, proč mě vzali na stáže do médií. A ty stáže spolu s blogem byly zase důvod, proč jsem před při škole před 2 lety získala brigádu jako copywriter. No a ta brigáda spolu s relativně navštěvovaným blogem i instagramem byla důvod, proč jsem dostala svou první, dospěláckou práci jako specialista sociálních sítí.
A i když všechno není zlato, co se třpytí (Marketingový guru Avinash Kaushik říká, že social media jsou jako sex, když je vám čerstvých 15. Každý to chce dělat, ale nikdo ve skutečnosti pořádně neví, jak. A když konečně přijde na věc, překvapí chudáky puberťáky zjištění, že to nakonec nebylo tak skvělý, jako v jejich představách.), za ten rok v práci jsem o #petstotisíc zkušeností bohatší a co je na tom nejlepší – v tom velkým šedým open space, mezi stovkou stolů a počítačů, jsem se seznámila s Tomem. Nejhezčím, vždycky stylově oblečeným a strašně hodným klukem, expertem na offlinovou reklamu a majitelem buldočka Belmonda, kterej umí ty nejlepší těstovinový saláty na světě (a má rád cider, prossecco a dobrou kávu, ojojoj!).
Díky blogu jsem poznala taky spoustu skvělých lidí, co jsou na stejné dortíkovo-vínovo-sarkasticko-ciderové vlně jako já (ahoj Haničko, Bláňo, Téro!). Podívala jsem se taky do nejkrásnějšího Edingurghu, na závodě RedBull AirRace jsem celou show sledovala od hangárů a z nejlepších míst jako princezna, mailová schránka se mi plnila registracema na skvělý, i když pořádně bolestivý závody RedBull 400 nebo Spartan Race. A jako bonus si už snad nikdy nebudu muset kupovat sportovní boty a nádherných sportovních oblečků mám tolik, že je snad ani nestihnu propotit. Děkuju, #reebok_cz!
Ten blog mě zkrátka moc bavil, a dal mi neskutečný příležitosti.
Ale protože už jsem ho psala sakra dlouho, a jeho zaměření bylo hodně okolo zdravé stravy a sportu, je čas se posunout zase o kousek dál. Jasně, ne že bych se teď cpala jako vepř a sádlo pila přímo ze sklenic a ani se nepohla, ale přece jen už vůbec neřeším, jestli je ta houska bílá nebo celozrnná, už nemám čas denně strouhat mrkev a cuketu na zdravý dortíky (ale dala bych si!), místo burgeru si neobjednávám saláty a kolikrát vyměním tmavou tělocvičnu za prosluněnej park a plechovku cideru #žijemelenraz #none.
Jím, běhám a miluju sice pořád hodně (ehm….teda hlavně první a poslední, to moc!), ale už to chtělo něco nového. A taky je WordPress pro blondýny bez technických znalostí mnohem příjemnější.
Takže hurá do nové blogové, možná trochu dospělejší kapitoly! (kávičky, dortíky a sbalený kufry jako součást balení!)
I když…můžu být vůbec dospělá, když volám mamince, co mám jíst při chřipce? Když píšu kamarádovi, jestli musím při výměně žárovky vypnout pojistky? Když neumím řídit, přestože mám řidičák? Když píšu čárky stylem „tam to zní dobře“? Když nevypočítám ani jednoduchou rovnici? Když bez rýžovaru rýži prostě neuvařím? Když se třesu strachy při pomyšlení na zítřejší odběry krve? Když píšu nechtějtevědět kolika prsty? Když se vztekám, že mu nefunguje nabíječka, kterou jsem jen nedala do zásuvky? Když i při dělání dvou palačinek zasviním celou kuchyni? Když………no dobře! Beru zpátky. Prostě jen: hurá do nové blogové kapitoly!
P.S. Proč Blondýna z Londýna? Musím zklamat, pokud čekáte zážitky z Camdenu, tipy na kavárničky okolo Tower Bridge a fotky z Hyde Parku. V Londýně jsem byla za celý život dohromady asi tak 8 dní.
Prostě se to jen rýmovalo.
Logika. Já vím.
Kdysi jsem si s touhle přihlouplou přezdívkou založila Instagram – a to jen proto, že jsem nebyla schopná vymyslet nic normálního, a nechtěla tam dávat svoje jméno.
blondynazlondynablog.wordpress.com 
Markét, já už se tak těším na tvoje články! Sledovala jsem tvůj blog už dobré tři roky a v poslední době mi dost chyběl přísun článků od tebe. (ještě, že na instagramu jsi nevymřela!/
Těším se na tvojí „dospěláčtější“ kapitolu 🙂 A už piš o Dubaji, jsem napnutá jak struna 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Terezko moc děkuju! 🙂 A dubajský článek už píšu, a teď s tím jen tak nepřestanu! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
No hurá 😀 Teď si tě jenom přidat do seznamu četby, ať to nemusím pořád hledat 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Juhuuu ❤
To se mi líbíTo se mi líbí
Konecneeee 😀 :)) Minuly blog jsem cetla par let a byl mi fakt inspiraci (cuketa vsude :D) Moc se tesim na „novej“ zacatek 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
To mě moc těší, děkuju !!! :))
To se mi líbíTo se mi líbí
Novej start vypadá fantasticky, to se musí nechat 🙂 tak hodně štěstí do nového bloggerského kroku! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc děkuju !! 🙂 Mám z toho velikou radost – už píšu další článek 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
No paráda..těším se.. doufám,že tam i zařadíš mopsíka 😉 tak ať ti to krásně píše ❤
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc děkuju! 🙂 Albus bude všude, to je jasný! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Juhůůůů! Tvoje články mě vždycky bavily a s nadšením jsem je hltala. Těším se na pokračování! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
To mě TAK MOC těší! děkuju! a zrovna píšu nový! 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Markétko, ježiši, ty jsi mi taaak chyběla! Strašně se na nové články těším. Vždycky to pro mě byla oddechovka, ke který jsem si ráda dala něco k jídlu. Zrovna jako dneska. 😀 Navíc jsi mi teď dodala spoustu energie a taky naděje… jsi sluníčko. Díky za tento článek a moc se těším na další. :))
To se mi líbíTo se mi líbí
Ty jsi tak zlata Terezko!! 🙂 dekuju!
To se mi líbíTo se mi líbí
Market, jsem ráda, že ses nakonec rozhodla pro nový „dospělácký“ blog. Tvůj „studentský“ jsem četla moc ráda, ale ty ses za posledních několik měsíců v životě posunula tak neskutečným způsobem, že si to žádá i nový blog. Přeji Ti, ať se Ti v životě daří i nadále tak, jako v tomto „sluníčkovém“ a láskou prosvíceném období a těším se na další články.
Mě osobně by zajímalo, jakou práci vlastně děláš, v tomto článku to je jen nastíněno.
Přeji Ti hodně štěstí a užívej si léta!
To se mi líbíTo se mi líbí
Ráďo moc děkuju! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Nádhera! Potřebovala jsem si přes zkouškové přečíst něco, co by mě na tom TIMku udrželo. A díkybohu je to zase ten „stejný“ blog, co mě pár let zpět k němu dostal. Děkuju!! Motivace se dostavila! Hodně štěstí a s placatou Vepřou se těšíme na další články 🤗😍
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc děkuju Míšo!!! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Aaaaaa, jupí! Mám radost, tvoje články mi fakt chyběly!
A celej ten odstavec nakonci za I KDYŽ zní jak psanej mnou, totálně!
To se mi líbíTo se mi líbí
Jeee moc děkuju Domi :))
To se mi líbíTo se mi líbí
Juchuu, taky už jsem se těšila na nové články 🙂
Snad se letos zase sejdem na nějakém tom masakru ve stylu Redbull 400 třebas 😀
To se mi líbíTo se mi líbí
Já doufám, Moni!! :))
To se mi líbíTo se mi líbí
No konečně jsi zpět Markétko. Tvůj blog už pár let čtu a neskutečně mě vždy bavil, ať už jsi byla v jakékoli fázi zivota/cviceni/jidla. Těším se na nové články. Tvůj styl psaní je nezaměnitelný a nenapodobitelny, tak jsem moc ráda, že zas budu dostávat jeho dávku. 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Moc moc děkuju!! 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Caaaau kamo! Oslavny umpalumpi tanecek. Mam co cist,az se pred draky schovam na zachod,juchuu. Ale uz mi to koukej prijed vsechno rict! Uz si konecne ty alkoholy dame spolu. I kdyz u toho nebudeme mozna pistet jen my dve. A taky nas zbavit tvyho rucniku.
A jen dal uzivej se vsema tvyma fesakama,ja to budu dal nadsene smirovat 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
Jooo, ani nevis jak rada prijedu! Dame cider, Huga, vsechno! A ja konecne uvidim ty dva umpalumpy! (a nechapu, jak to zvladas, kdyz ja nezvladam ani mopsi mimino :D)
To se mi líbíTo se mi líbí
Ouemdží Markét, to se tak krásně čte! Ani nevíš,jak mě těší, že jsi šťastná a máš kolem sebe lásku, ploché čumáky, muže tvého srdce a je ti fajn! Původně sem ti chtěla popřát, ať se máš pořád tak skvěle, ale uvědomila sem si, že to není to, s čím bychom se měli spokojit – takže já doufám, že to bude ještě lepší! 🙂 Měj se pěkně, Kristýna
To se mi líbíTo se mi líbí
Kristy moc moc děkuju, a taky přeju ať se všechno daří! :))
To se mi líbíTo se mi líbí
To je super, miluju tvoje články a tvůj styl psaní. Už jsem si říkala, že je škoda, že si to s blogováním zabalila a teď mám vážně velkou radost, že jdeš zase do toho a budu moct zase pročítat ty tvoje dlouhý souvětí 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí
To se tak krásně čte, moc moc děkuju! :))
To se mi líbíTo se mi líbí
Jsem moc rada, ze jsi zpatky i blogove 🙂 Kdysi jsem cetla hodne blogu a ten tvuj zustal jediny, ktery jsem cetla i dal. Jsem taky z Brna a taktez kavarenska povalecka, tak jsem si rikala, ze by treba bylo fajn te nekde potkat. Behem tve.blogove kariery jsem si ale.stihla poridit dve smradata, takze momentalne jsem spise piskovistova povalecka, tak to uz asi neklapne 🙂 Jdu si precist dalsi clanek a jen jsem ti chtela rict, at si davas malicko pozor na preklepy, tady ho mas ve vete o nabijecce (mu/mi). Prece jen jses social media specialist 😉 Neber to jako vytku, spis at to mas spigl nygl (kdo vi jak se to pise :-D)
To se mi líbíTo se mi líbí
Taky jsem četla tvůj první blog. Nový jsem sice našla až po měsíci (holt FB ani Instagram nesjíždím příliš často), ale ráda se vrátím kouknout, co je u tebe nového. Ikdyž věkově je ti asi bližší mé dítě (co taky profesně směřuje kamsi do médii nebo reklamy).
Přeju ať se ti daří hlavně v životě – a občas o tom na ten blog napiš.
To se mi líbíTo se mi líbí
a já si zrovna říkala, že na původním blogu nebyl dlouho nový článek 🙂
To se mi líbíTo se mi líbí